Po dvou měsících zkoušení, desítkách hodin smíchu, ale i nadávek a pláče (Albert je občas hodně citlivý) nastal den D, vlastně ČK (Česka kletba / nesplést s ČD, tedy s Českými dráhami, i když i ty jsou také docela prokleté). Krásné svatomartinské datum 11. 11. letos patřilo nejen husám, ale také první mírové premiéře této sezóny. První diváci tak konečně zjistili, co je to ta tajuplná česká kletba. V tomto článku, jehož součástí je i rozsáhlý fotoreport, se společně ohlédneme za večerem, od kterého se konečně začalo nahlas mluvit o „situaci“, jež trápí mnoho českých mužů i žen.
Vyprodaný sál ovládla hra amerického dramatika Martina Casella, kterou však režisér David Vyhnánek upravil doslova na Míru českému publiku. Nechyběly tak odkazy na ryze české reálie i politická satira. Jeviště se díky scény Matúše Ďurana proměnilo v malý ale velmi útulný kostel a herci (i díky kostýmům Dominiky Katonové) v naprosto odlišné osobnosti, se kterými však mají i něco společného. Minimálně příjmení a možná i něco více (nebo méně?) … A co je to teda ta česká kletba?! To vám samozřejmě neprozradíme, protože nechceme zkazit překvápko (a ideály) těm, kteří se na představení teprve chystají, naši herci vám však možná něco málo naznačí…
Žádný problém není moc malý…
A i velké problémy mohou mít příčinu v malých věcech! Své o tom ví čtveřice mužů, která se pravidelně setkává na skupinových seancích v kostele, kde se pod vedením kněze snaží vyrovnat se svým zdrcujícím prokletím.
„Hra se týká toho, o čem muži (navíc před ženami), nikdy nemluví.“ (Vladimír Polák v roli právníka JUDr. Josefa Poláka.)
„Jedná se o velmi konkrétní problém, pro někoho hodně malý, pro jiného hodně velký. Ale nejlepší na hře je to, že ho bohužel máme i my všichni.“ (Bořivoj Čermák v roli studenta Bc. Richarda „Ričího“ Čermáka.)
„Má postava spolu s Josefem založí speciální ryze pánský spolek, který řeší jeden jediný problém. A mým úkolem je, jim být v této složité situaci oporou.“ (Robin Ferro v roli kněze Libora Ferra.)
„Vše se točí okolo schůzek, které pokrývají velký – malý problém.“ (Michal Sedláček v roli pokrývače Karla Sedláčka.)
„Je to velké téma a velká legrace, která ale pro některé muže vůbec nemusí být legrační.“ (Ondřej Malý v roli kněze Tomáše Malého / alternuje se s Robinem Ferrem.)
Česká kletba je ryze pánská záležitost
Už ve foyer bylo znát, že je Česká kletba Divadla Mír ryze pánská hra, a to nejen co se obsazení týče. Více než polovina přítomných diváků/divaček byly totiž ženy. Jejich smích a dobrá nálada se nesla přes celé divadlo až do šaten herců. Ano, ženská část publika se velmi bavila, ale co na to ta pánská? Bylo jim i po první polovině představení do smíchu? Šťastlivcům, kteří českou kletbou netrpí, zcela jistě ano!
„Sám za sebe touto kletbou naštěstí netrpím a co vím, tak my Češi se naštěstí nemáme za co stydět,“ prozradil jeden z diváků premiérového představení. Již ale nekonkretizoval, jak si onu domněnku o tom, že se čeští muži nemají zač stydět, empiricky ověřil.
„Ano, představení je ryze mužská záležitost, ale ženy v zákulisí máme – třeba naše úžasné kostymérky, které jsou šťastny, že mají herce pouze pro sebe.“ (smích) řekl Albert Čuba, představitel role policisty Mgr. Štěpána Čuby.
Došlo i na slzy a sborový zpěv
Přivítání diváků se na premiéře nové komedie tentokrát ujal herec a umělecký šéf Divadla Mír Štěpán Kozub, protože Albert byl již v zákulisí proměněn do své role (nebo se věnoval kostymérkám, kdo ví). Štěpán mimořádně přivítal diváky nikoliv z „forbíny“, ale z hlediště, protože mu někdo schoval schůdky na jeviště a na parkour ten večer neměl vhodné boty. O to větší rozsah emocí, zvratů i pohybových kreací však následně předvedli herci během více jak dvouhodinové divadelní smršti. Došlo tak i na sborový zpěv, který by se dal z fleku přirovnat ke známým gospelovým písním („Bůůůůh tě máááá rááád…“), na emočně zcela vyhrocený monolog Robina Ferra, ze kterého všem mrazilo i přes novou topící vzduchotechniku, a dokonce i na násilí (naštěstí jen hrané). Nejčastěji se však sálem rozléhal hlasitý smích, z čehož máme velkou radost!
Je hezké nechat se překvapit divákem
Představení si samozřejmě nenechal ujít ani režisér České kletby David Vyhnánek, kterému jsme položili pár otázek:
Co říkáte na premiéru?Myslím, nebo tedy, za sebe můžu říct, že nervozita postupně přešla v radost. Bylo to příjemné zkoušení s hezkou tečkou.
Odvedli herci stoprocentní výkon?Míroví herci myslím pravidelně odvádí nadstandardní výkony, přes veškerou únavu, nemoci a těžký generálkový týden hráli na 120 %, a to je krásné.
Očekával jste od nich něco speciálního?Nic zvláštního, jen aby plnili to, co jsme si řekli během zkoušek. Hra je těžká v udržení jevištní pozornosti, návaznosti a neustálé energie. To bylo splněno a já už jen čekal, jaké novinky přijdou během samotného představení. Zatím jich je málo, ale reprízy to zase spustí. Těším se, až uvidím třeba desátou reprízu. Teď už nemám žádnou moc…
Co vás na premiéře nejvíc překvapilo?Určité pasáže, či věty, u kterých jsem si myslel, že nebudou mít na diváky až takový komický účinek. Je hezké nechat se překvapit divákem.
Byla nějaká scéna mimo scénář?
Zatím se drží. Ale jak říkám, s reprízováním roste chuť a něco se určitě vyčaruje.
Držel jsem jim palce a šel po každé situaci
Na svou premiéru se nemůže dočkat i herec Ondřej Malý, který se spolu s Robinem Ferrem alternuje v roli kněze, a premiérový večer si tak zatím užil pouze jako divák. „Premiéra byla úžasná! I když jsem nehrál, byl jsem nervózní, ale kluci to zvládli skvěle. Držel jsem jim palce a šel po každé situaci. Jejich výkony byly fantastické. Už se nemůžu dočkat, až si s kluky také zahraju. Budu se snažit přispět k tak dobré atmosféře, jakou jsme zažili na premiéře.“
Děkujeme všem, kteří u toho byli v sobotu s námi a těšíme se na všechny, kteří dorazí na některou z následujících repríz. Více informací o České kletbě najdete pod tímto odkazem a teď si již užijte slibovaný zákulisní fotoreport.
