Jak vznikla komedie Už ani den! (videodokument ze zákulisí)

Člověk by si řekl, že proces tvorby komediální hry musí být neustále hrozná sranda. Tato umělecká disciplína však s sebou vždy přináší i velké obavy. Jako divadelní žánr je totiž komedie v jednom ohledu naprosto nekompromisní – od diváků přichází okamžitá odezva, ze které je hned patrné, zda jste svou práci odvedli dobře, či nikoliv. Publikum se zkrátka směje, nebo ne.

Zatímco když inscenujete „famózní drámo“, vážný text a velké téma, tak většinou až po nějaké době poznáte, zda je inscenace úspěšná, a to podle návštěvnosti. U komedie to víte okamžitě. A s tímto je také spojena velká nervozita režiséra i celého inscenačního týmu. Text komedie Už ani den! objevil náš umělecký šéf Štěpán Kozub. Indicií, že by tato konverzační komedie mohla fungovat, bylo hned několik. Předně ji napsal Francouz Clément Michel a jak jistě víte, tradice francouzské komedie je u nás pevně zakořeněná. Připomeňme, že Dva úplně nazí muži, Kdo je pan Schmitt? či Mátový nebo citron aneb Lupič v nesnázích jsou také velmi úspěšné francouzské komedie. Francouzští autoři zkrátka umí namíchat ten správný komediální koktejl vycházející ze situační a konverzační komiky. Další indicií byl počet postav – pouze tři herci, což znamená jejich intenzivní zapojení, každodenní přítomnost a tedy i souhru na zkouškách. Poslední indicií je již samotné obsazení – Štěpán Kozub, Robin Ferro a Kristýna Leichtová, tři herci, kteří se již dobře znají z dramatu Bull, a tak moc dobře ví, co od sebe mohou navzájem čekat.

Riziko jménem Albert Čuba

Nejrizikovějším článkem tvůrčího řetězce byl především Albert Čuba na pozici režiséra. Zejména proto, že se jednalo o jeho teprve druhou režijní zkušenost, a navíc o první režii komedie. Na druhou stranu stál Albert poprvé na profesionálním jevišti již v roce 2001, takže těch téměř 19 let zkušeností dávalo tušit, že by svou první komediální režii nemusel úplně pokazit. Nebo jsme v to alespoň všichni doufali, protože těžko se majiteli divadla rozmlouvá, že tohle by ve svém divadle fakt dělat neměl.

2+1 v dobré lokalitě, po rekonstrukci, lodžie, RK nevolat!

Albert se rozhodl pro scénografický hyperrealismus a za tímto účelem oslovil velmi zkušeného scénografa Davida Baziku, který vytvořil návrh scény i k našim veleúspěšným Dvěma úplně nahým mužům. Záměrem bylo vytvořit kopii panelákového bytu se vším jeho vybavením, bordelem i bizarní výzdobou, ve kterém budou jednotlivé postavy jednat v rámci situací. Na mírovém jevišti tak vznikla takřka plnohodnotná „dvaplusjednička“, ve které najdeme prostorný obývák s jídelnou, kuchyňku, lodžii a ložnici, která se nachází za imaginární zdí. Divák tak neustále vidí do všech pokojů, což skýtá velký potenciál ke komickým situacím. Přemek a Simona se sice do bytu nastěhovali před čtyřmi měsíci, nějak však stále nenašli čas pořádně vybalit, což je patrné na pohozených krabicích a paletách. Oba navíc očividně nejsou zrovna pořádkumilovní. Scéna je poměrně velká, jelikož se rozprostírá takřka na celé šířce i hloubce jeviště. Náročná je pak zejména co se rekvizit týče, kterých je zde opravdu mnoho. Byt je totiž prakticky kompletně vybavený, takže by se v něm v případě nutnosti dalo bez nadsázky i bydlet (jen rozsvěcovat musí osvětlovači, což není zrovna moc praktické ani ekonomické). Jednoznačně nejoblíbenější rekvizitou se pochopitelně stala herní konzole Xbox, u které během přestávek mezi zkouškami trávili čas herci i technici, teda až na Kristýnu Leichtovou, kterou hra GTA doslova šokovala.

Kostýmy navrhla Jitka Stauder, jejíž práci jste mohli taktéž vidět i v představení Bull. Simona je milá holka se zájmem o esoteriku, což dokresluje i její „hippie look“. Přemek zase miluje traktory, zemědělskou techniku a videohry, což se zrcadlí na všech jeho mikinách i noční košili. Schválně, kolik verzí hry Farming Simulator se na jeho hrudi během představení objeví? Marcel je naopak poměrně sofistikovaný mladý muž, k jehož práci i stylu patří padnoucí sako a košile. Stále si říkáme, že se musí s Přemkem kamarádit už od dětství, protože nás jinak nenapadá, jak by si k sobě dvě natolik protikladné postavy našly tak blízký přátelský vztah. Ale třeba se zase v něčem navzájem doplňují a obohacují, že jo? (Třeba v lekcích herectví nebo v romantickém přístupu k ženám).

Už ani den bez zkoušek!

Už ani den! jsme začali zkoušet přibližně měsíc a půl před premiérou, takže to bylo zkoušení opravdu intenzivní, hlavně když vezmeme v potaz, že všichni tři herci prakticky neslezou ze scény. Začátky byly spojeny spíše s jemným oťukáváním textu, postupně se ale přidávalo na intenzitě a v generálkovém týdnu se už jelo na plné obrátky. A nervozita začala vzrůstat... 

Co se vlastně v takovém generálkovém týdnu v divadle odehrává? Poprvé se postaví celá scéna, poprvé se herci oblečou do kostýmů (kterých během představení vystřídají hned několik), vše se nasvítí mistry osvětlovači a začne se v kuse projíždět celá hra a všechny situace, které se prozatím zkoušely izolovaně. Vše se propojí a náhle se začne ukazovat, co všechno vlastně nefunguje. Čas navíc neúprosně běží a do premiéry zbývá jen pár dní. Vůbec nejhorší je ale to, že celý generálkový týden hrajete pro prázdné hlediště, takže nemáte žádné reakce z publika, a navíc se vás zmocňuje panika, že i když se nakonec hlediště zaplní diváky, tak z něj půjde stále stejné ticho!

A pak to přijde, 19. listopadu – den premiéry. Ač se chystáme hrát komedii, tak v zákulisí panuje napětí a spíše tichá, možná až lehce depresivní nálada, což je zvláštní paradox, když před premiérou dramatu Bull byly herecké šatny naopak plné smíchu a dobré nálady. To se však naštěstí postupně mění, všichni si rozdávají zlomvazky a herci se začínají dostávat do varu. Nervozita je sice stále značná, to vše ale opadne s prvním okamžikem, kdy vyprodané hlediště Divadla Mír vybuchne smíchy. Na premiéře se ukázalo, že indicie nelhaly a komediální koktejl byl namíchán správně. Salvy smíchu, jež se divadlem prakticky po celý večer nesly, spolu s dlouhým potleskem vestoje dávají tušit, že se snad zrodila další divácky velmi oblíbená inscenace. Alespoň si to všichni velmi přejeme.

Děkujeme všem, kteří se již přišli nebo se teprve chystají přijít na naši novou komedii podívat. Nyní můžete zhlédnout náš nový dokument ze zákulisí vzniku této divadelní hry:

Videodokument o vzniku Už ani den!