Albert a Divadlo Mír poletí do vesmíru!

Všichni víme, že je Albert snílek, který sice stojí nohama pevně na zemi, ale hlavu má neustále v oblacích – a teď ji bude mít dokonce až ve vesmíru! A to nejen díky jeho nekonečně velkým snům – třeba toho o novém divadle, které chceme postavit kousek od stávajícího Míru –  ale doslova! Nevěříte? Navázali jsme spolupráci s vědeckým výzkumným centrem HiLASE a mladým týmem budoucích vědců LASAR, který vyšle do vesmíru družici LASARsat, jež na sobě ponese nejen logo Divadla Mír, ale také malou hlavu Alberta Čuby! Divadlo Mír bude první divadlo na světě, které bude mít svůj odkaz v nekonečném vesmíru a doslova zazáří na hvězdné obloze! Hollywood? Pche! My budeme mít celý vesmír, takže tímto ho křtíme na vesMír! Albert se tak (i když jen zprostředkovaně) zařadí mezi jména jako Neil Armstrong, Vladimír Remek, Luke Skywalker, Spock, Hans Solo či Aleš Svoboda, kteří ve vesmíru byli, nebo se do něj teprve chystají. The sky isn't the limit!

Když cíle, tak vysoké!

Možná jste si už všimli, že si v Divadle Mír úplně neumíme dávat malé cíle. Ten současně největší – stavba nové divadelní budovy – by měl v budoucnu stát cca 150 metrů vzdušnou čarou od stávajícího Divadla Mír zatímco na oběžné dráze ve výšce přibližně 550 km nám nad hlavami bude obíhat družice nesoucí logo Divadla Mír a Albertovu podobiznu. Dění a cíle okolo Míru jsou zkrátka nevyzpytatelné a to jak v horizontální, tak vertikální rovině, jak na Zemi, tak nyní už i ve vesMíru. A to je docela sranda, ne? Teď ale bude největší „sranda“ sehnat finance na nové divadlo. Jsme ale neustále pohánění (pro některé šílenými) sny a vizemi Alberta Čuby, pro kterého není ani obloha limitem. 

Česká družice ve vesmíru

Ke konci roku 2024 bude na oběžnou dráhu vypuštěna česká družice LASARsat, za níž stojí čeští středoškoláci z týmu LASAR, kteří před pár týdny zvítězili v prestižní soutěži Conrad Challenge konané v americkém Space Center Houston. Díky spolupráci s českými kosmickými firmami a laserovými centry (HiLASE) se jim naskytla příležitost podílet se na projektu vlastního satelitu.

LASAR-Sat bude 1U cubesat, krychle se stranou 10 cm, který bude obíhat Zemi přibližně 550 km nad povrchem. Družice bude osazena senzory a experimenty pro testy předpokladů laserových aplikací při managementu provozu na oběžné dráze, zejména pak při řešení problému kosmického smetí.

Cílem bude například zjistit, kolik energie laseru vyslaného ze Země se skutečně dostane až k družici. Většinu totiž pohltí atmosféra. Dále, kolik takové energie se při zpětném průchodu plynným obalem Země vrátí po odrazu z koutových odražečů. Zásadní bude také dvojice českých dozimetrů od různých dodavatelů, která umožní zpřesnit měření českých přístrojů díky vzájemnému porovnání dat. Zároveň bude na palubě plazmový analyzátor, který bude zaznamenávat případné zvýšení ionizace v okolí družice v důsledku působení laseru. Série LED diod pak umožní přesnější sledování družice ze Země. LASARsat tak přinese řadu doposud neprobádaných údajů, které je nezbytné znát pro budoucí použití laserů při správě oběžné dráhy.

Parabolické zrcadlo a Hvězdné války na vlastní kůži

V rámci tohoto projektu vyvinulo české vědecké výzkumné centrem HiLASE, které se zaměřuje na laserovou techniku a spadá pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR, speciální parabolické zrcadlo, které může být prvním krokem k prokázání ovládání vesmírných plavidel pomocí laserů. A právě na tomto zrcadle najdete (no, vy pravděpodobně ne, možná tak nějaké mimozemské formy života) vygravírované naše logo a Albertovu hlavu. Centrum HiLASE se aktivně podílí na projektu LASARsat a jejich spolupráce se netýká jen dodání optických komponent družic, ale také dalších laserových technologií, pomocí kterých následně nasměřují paprsek směrem k družici a zapálí cíl umístěný v ohnisku parabolického zrcadla. Takže ano, na Alberta a Divadlo Mír se bude ve vesmíru střílet laserem ze Země. Albert tak bude herec, který si ve Hvězdných válkách nezahraje, on je rovnou prožije!

Společenské přínosy

V rámci této mise se tým LASAR (i s malou pomocí Divadla Mír) snaží více zpopularizovat kosmické odvětví a přilákat do něj mladé lidi. Má například dojít k přípravě nové generace satelitních operátorů, mimo jiné i přes získání radioamatérských licencí pro členy týmu. Díky tomu se studenti již na úrovni středních a vysokých škol dostanou k příležitostem, které by jinak přišly až po mnoha letech kariéry.

Tým, který byl doposud složený z pěti nadšenců do kosmonautiky, se navíc začíná rozrůstat. V současné době má již třicet členů s nejrůznějšími zaměřeními. Od programátorů a inženýrů až po účetní nebo právníky. Ti všichni budou pro splnění cílů týmu potřeba a stejně tak jsou nezbytní v kosmickém sektoru zítřka.

Vědecké experimenty

Fotodiody – Detektory navržené pro zaznamenání a změření charakteristiky laserového paprsku poslaného ze Země. Díky nim bude možné zjistit, jak atmosféra ovlivňuje průchod laserového paprsku při cestě k dosažení družice. Dá se očekávat snížení intenzity laseru v důsledku spotřebování energie plynným obalem Země. Dále také změna vlnové délky nebo ztráta koherence laserového svazku. Otázkou je ale míra těchto změn za různých klimatických podmínek a jiných vedlejších jevů. To bude díky fotodiodám na palubě LASARsatu změřeno a experimentálně otestováno. Právě takové testy jsou nezbytné pro budoucí využití laserových technologií při řešení problému kosmického odpadu. Informace, které přinesou, mají potenciál být důležitými stavebními kameny pro celou vědeckou obec.

Koutové odražeče – Zrcadla umožňující odražení laserového paprsku zpět na Zemi. Díky nim bude možné provést daleko přesnější měření vlivu atmosféry na laserový paprsek. Fotodiody na družici jsou totiž limitované malým nákladovým prostorem 1U cubesatu. Retroreflektory odrazí svazek zpět na Zemi, kde bude vliv atmosféry na průchod laseru změřen s výrazně pokročilejšími přístroji na povrchu planety.

Plazmový detektor – Senzor pro měření působení plazmatu v okolí družice. (Langmuirova sonda) Sonda bude zajímavá například z hlediska možného zaznamenání ionizace v okolí družice v důsledku dopadu laserového paprsku. Ten může totiž vybudit částice atmosféry kolem satelitu a vytvořit tak ionizaci měřitelnou plazmovým detektorem.

Earthcam – Kamera dedikovaná pro snímkování povrchu Země a testy dopadu laseru na optický systém kamery. Na earthcam budou provedeny testy, které ověří, jaký vliv bude mít laser na fungování kamery. To je zajímavé zejména kvůli změnám charakteristiky laseru při průchodu velkým množstvím atmosféry.

LED diody – LED diody na venkovní straně satelitu budou mít za úkol pomáhat s přesnějším a rychlejším optickým zaměřením družice ze Země díky vyšší jasnosti satelitu.

2 dozimetry – Dvojice dozimetrů od dvou různých dodavatelů bude měřit radiaci v okolí družice. Díky tomu, že bude jeden přístroj dodán VZLÚ a druhý českou společností SkyFox Labs, naměřená data budou moct být porovnávána. V důsledku toho bude zajištěno zpřesnění výsledných hodnot.

Tým LASAR

Tým vznikl jako skupina žáků SŠ, kteří se rozhodli zkusit prestižní mezinárodní soutěž Conrad Challenge s finálem ve Space Center Houston. V konkurenci více než dvou tisíc týmů z celého světa se dostali do finále, jež probíhalo v americkém Houstonu. Tam před porotou složenou z odborníků NASA vyhráli dvě ceny z možných tří. Zakladatelka soutěže a zároveň manželka třetího člověka na Měsíci, Nancy Conradová, o nich řekla: „Prezentace, kterou předvedl tým LASAR, byla jedna z nejlepších, jakou jsem kdy viděla.” Astronautka Megan McArthur ocenila tým slovy: „Nedělají to proto, že by to bylo jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité.” Po návratu z Houstonu se tým rozhodl, že to bylo finále soutěže, ale rozhodně ne jejich projektu. Spustili nábor, rozšířili tým z pěti na třicet členů a prohloubili spolupráce s českými aerospace firmami a vědeckými pracovišti.

Mezi partnery projektu patří Spacemanic, Planetum - Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy, Czech Aerospace Research Centre (VZLU), Skyfox Labs a Vorkloster brewery.

 

Další informace o projektu naleznete např. ZDE

Více se o týmu LASAR dočtete pod tímto odkazem a o výzkumném vědeckém centru HiLASE ZDE.