Zápisky z Mírových cest – Zubří

Městečko Zubří leží poměrně nedaleko od Ostravy, nicméně, co je z hlediska Divadla Mír pro nás důležité, ze Zubří pochází herec, kterého na jevišti ostravského Divadla Mír můžete vidět poměrně často – a sice Robin Ferro. A tak, když se v Zubří dozvěděli, že právě Robin ztvárnil v naší inscenaci Mátový nebo citron aneb Lupič v nesnázích hlavní roli, netrvalo dlouho a přišla pozvánka, abychom právě toto představení v Zubří pohostinsky uvedli.

Výjezd s představením představuje pro divadlo vždycky zážitek, vždy jde o něco specifického. Herci mají zájezdy poměrně rádi, protože změna prostředí, jiný prostor a noví diváci, to vše jsou atributy, které hereckou práci vždycky ozvláštní.

Protože je Mír divadlo mladé a ještě si nestačilo vybudovat dostatečné přepravní kapacity, například v podobě dodávky, byl nucen přímo principál Albert Čuba odvézt sebe i ostatní herce ve svém autě až do zubříšského (proboha, jak to skloňovat??) kulturního domu. Je zvláštní, že všechny kulturní domy, jež byly postaveny za minulého režimu, mají svou vlastní specifickou vůni a velmi ochotné osazenstvo. Například právě v Zubří hercům rozdávají frgále, v Novém Jičíne naproti tomu pálenici (nutno dodat, že až po představení).

Specifikem tohoto zájezdu bylo, že Lupiče bylo nutné „oprášit“, protože se v této sezóně ještě nehrál, a oprašovalo se právě v Zubří a tedy v jistém časovém presu, protože už v 18 hodin měl být výstřel. Robin byl samozřejmě nervózní, protože hrál „doma“.

Vše se nakonec stihlo a zvládlo, a tak se v šest večer hrát skutečně začalo. Diváci byli skvělí, nicméně potřebovali přibližně deset minut na „rozehřátí“ (to se na zájezdech stává), i když Robin na to nejspíš není zvyklý, a tak jeho vyděšenost narůstala. Nicméně pak vše zapadlo do sebe a první půle se nakonec nesla ve znamení výbuchů diváckého smíchu. O pause nicméně Robin prohlásil, že „… na začátku jsem uvažoval, že se postavím a řeknu: tak fajn, asi nic, já jdu pryč – a chtěl jsem z jeviště utéct.“ Naštěstí neutekl, a tak během druhé půle už diváci smíchy doslova brečeli. A to i přesto, že se nepovedlo pár věcí – chudák Lada musela improvizovat s mužským knírem a paruka, která jí měla v jisté chvíli odlétnout z hlavy, tak neučinila a tvrdošíjně na hlavě setrvávala. Lada se svou hlavou třepala, jako když Jiřina Bohdalová hraje čarodějnici, ale nic. Paruka zkrátka zůstala. Ale, jak jsme řekli – diváci hýkali smíchy. Takže aplaus byl bouřlivý.

Poté, co se vše zabalilo, vydali se všichni na cestu zpět do Ostravy.

Takže je to jasné, pokud chcete i vy zjistit, proč se diváci v Zubří smáli a dobře bavili, je zde snadná pomoc! Prozkoumejte nás program (www.divadlomir.cz/program) a honem koupit vstupenky na Lupiče!

Níže vidíte již dříve zmiňovaný frgál. Vedle je pak text, u kterého Albert předstíral, že si jej opakuje..

Lada Bělašková zde nic nepředstírá a skutečně konzumuje onen frgál…

Absolutně vyděšený Robin před prvním výstupem…

Petrův legendární odchod z jeviště…

Té bílé hlavě říkáme Božena…

 

Žádné komentáře na "Zápisky z Mírových cest - Zubří"